Cizrnový krém

Garbanzo, španělské fazole, římský hrách, to všechno je luštěnina s oříškovou chutí – cizrna. Antioxidant co nás posiluje proti infekcím, bohatý na bílkovinu, železo, zinek, draslík, vlákninu, kyselinu listovou, B2, B3, B5 a Éčko. No prostě semínko plné zdraví…
Jedním z mých cizrnových evergreenů je cizrnový krém. Když jsem před lety cizrnu prvně jedla, byla tehdy v bagetě, namazaná jako něco, čemu v jídelním lístku říkaly humus a mělo to přívlastek jako něco děsně zdravýho. No přiznejte, že vám to ani trochu nechutná, zvlášť když to jíte coby chudý student ve vyhlášeném zařízení se strašně světovým názvem a je tam tak narváno, jako by se v celé Praze nebylo kde jinde najíst. Snědla jsem to, i když mi každé sousto rostlo v puse, ale ta představa, že bych nechala na talíři něco, co ostatní jedi jako něco nadpozemskýho a tvářej se přitom tak strašně cool, mi tenkrát moje ego nemohlo dovolit. Takže jsem taky byla cool, ale to místo pak obcházela obloukem. Po pár letech jsem nevědomky humus jedla znovu a to byla láska na první sousto. Když jsem se dozvěděla, že je to z cizrny, ze které se dají vařit i jiný jídla, tak začala má cizrnová krasojízda.

Cizrnový krém